Asi jen málokdo se ztotožňuje s radikálními feministickými spolky. V jedné věci se ovšem asi mnozí lidé s feministkami shodnou. Nesouhlas s tím, aby žena byla jako živý terč mužské žádostivosti. Zneužívání ženského těla a nahoty k reklamním účelům je časté reklamní a celkem nevhodné klišé, které ovšem kupodivu stále funguje. Mladé dívky také určitě ví hodně o tom, jak je jim nepříjemné, když je na ulici oslovují cizí muži s nechutnými návrhy.

A argument, že to přece ženě lichotí, rozhodně neobstojí. Protože jestli něco ženě lichotí, pak t určitě není zájem nějakého podivného pochybného individua. Žena se nepochybně chce líbit mužům, ale ne za takových okolností. Své o tom také ví ženy, které příroda nadprůměrně obdařila na hrudi a ony často musí odrážet dvousmyslné řeči na adresu svého poprsí. Mnozí muži se mylně domnívají, že tento vulgární zájem ženám lichotí, ale není tomu tak. Až na výjimky je jim to dokonce krajně nepříjemné.
Lze se setkat s konzervativci velmi často z řad křesťanů apelují na to, že si za to ženy mohou samy tím, jak se chovají a jak se oblékají. Ano určitě najdeme celou řadu žen a dívek, které rády provokují, ale rozhodně tyto ženy nelze považovat za většinu. Samozřejmě ženy by měly být vychovávané k určité zdrženlivosti. Ale zakazovat ženám kraťasy, aby nevzbuzovaly v mužích sexuální choutky? Pokud bychom přistoupili na tento model, žádné sukně by pak nebyly dost dlouhé a halenky dost upnuté. Neměli by spíše muži být vychováváni k tomu, že by měli trochu korigovat svou žádostivost?

Je pravda, že v tomto ohledu došlo k mnoha posunům. Například v zaměstnání je zcela nepřípustné chování nazývané sexuální harašení. Může se to samozřejmě někomu jevit jako pokrytectví, protože někdy lichotivá dvousmyslná poznámka může být i příjemná, ale obecně je to ochrana, protože obecně na blbé řeči není prostě nikdo zvědavý.