Město Mikulov je známo svými vinohrady a http://zena-in.cz/clanek/navstevnici-ze-stredoveku-si-uzivali-cesko blízkostí Pavlovských vrchů, lidově nazývaných Pálava. Spolu s Lednicko-valtickým areálem a přehradou Nové Mlýny patří ke klenotům jižní Moravy. Ve městě a v jeho bezprostřední blízkosti se však nachází i některé zajímavé památky a přírodní úkazy, které by si návštěvníci této lokality neměli nechat ujít. Vyplatí se zde setrvat alespoň několik dní a zajistit si ubytování mikulov s vyhlídkou na město a Pálavu, kterou osvětluje za obzor zapadající slunce. My bychom vás však chtěli pozvat nejprve do mikulovského podzemí a pak na neobvyklou stavbu z 15. století.
Jeskyně Na Turoldu a Liščí díra
Vápencové útvary jsou předurčeny k tvorbě jeskynních systémů, jako příklad můžeme uvést rozsáhlé jeskynní labyrinty Moravského krasu a Koněpruské jeskyně v Českém krasu. V tomto směru není výjimečná ani Pálava, kde se v průběhu milionů let vytvořily dvě vzájemně propojené podzemní prostory s názvem Jeskyně Na Turoldu a Liščí díra. Každá z nich měří na délku zhruba půl druhého kilometru a jejich spojením vznikl podzemní svět o délce 3,1 km.
Zmiňované podzemní chodby v oblasti Pavlovských vrchů lidé objevili již v polovině 17. století. V době průmyslové revoluce se zde těžil vápenec a teprve na konci 60. let minulého století byl podzemní labyrint po úpravách přístupových cest otevřen pro veřejnost. V současné době je přístupná prohlídková trasa v délce necelých 300 metrů.
Výzdoba krápníky se zde téměř nevyskytuje vzhledem k nedostatku průsaku erozivních vod, což také ovlivňuje zdejší suché a teplé podnebí. Jsou zde však patrné alespoň některé prvky, připomínající členitost korálových útesů. Pokud se sem někdy budete chtít vypravit, turistický okruh je otevřen od začátku května do konce října.
Kozí hrádek
Mikulovu dominují významné stavby a přírodní vrcholky, např. Svatý kopeček, Turold, Čertův kámen, zámecký areál, nebo Mariánský Mlýn. Zajímavou stavbou je i Kozí hrádek. Stojí na vrcholu Kozího vrchu již od 15. století, kdy sloužil jako významný strategický bod ochrany obchodních stezek vedoucích z Brna do Vídně.
Jedná se o zachovalou dělostřeleckou hlásku s vrcholovým ochozem, odkud bylo velmi snadné bránit jak budovu tehdejšího hradu (současného zámku), tak i průchod obchodníků se zbožím v hlubokém údolí.