Jakmile opustí služební vozidla, nákladní auta a podobná technika brány závodu, mizí z dosahu nadřízených. A to je logicky situace, kdy se s nimi může začít dít leccos. Než se šéf nebo pověřené osoby nadějí, může z takového vozidla nebo přímo z tankovací karty zmizet třeba i nemálo pohonných hmot, mohou se ale podobně ztratit i součásti nebo celé vozy, o tom, co je na nich naloženo, už ani nemluvě. A nemůže za to pochopitelně ani David Copperfield, ani nějaký jiný kouzelník, ale klidně i docela obyčejný zaměstnanec, který žádná jiná ‚kouzla‘ neovládá.

Ale nejen přikrádáním živ jest zaměstnanec. A proto tu může docházet třeba i k tomu, že lenivý řidič vozidlo namísto práce někde odstaví a poflakuje se, případně si zajede někam, kam mu to nebylo dovoleno. A je-li naopak dotyčný přičinlivý, může třeba podniknout i nějakou tu černou jízdu a tak si přivydělat, v pracovní době a na náklady podniku. Který na to pochopitelně doplácí.

Je to prostě složité. Protože není v šéfových silách být všude a koukat každému pod prsty. Šéf se nemůže rozkrájet. A ani si nemůže dovolit najmout si hlídače nebo detektivy, kteří by za všemi firemními vozy a zaměstnanci slídili dnem a nocí.

Ovšem propadat pesimismu přesto není na místě. Protože se taková kontrola určitě vyřešit dá. Více než vydatně může pomoci třeba GPS monitoring vozidel, umožňující sledování libovolného počtu vozidel a jejich parametrů, a to virtuálně, přes satelit a internet.

Pokud si ho podnik pořídí, mohou čidla ‚žalovat‘ majiteli kdykoliv, co se děje. Jak v daném okamžiku, tak i zpětně může každá oprávněná osoba u počítače zjistit, jak se věci mají, kdo pracuje dobře a kdo nikoliv, kdo je čestný a kdo se stará hlavně o vlastní kapsu.

Systém vše zjistí, zaregistruje a vyzradí. Není před ním úniku. A to se rozhodně vyplatí. Protože vy byste snad dělali lumpárny, kdybyste věděli, že na ně šéf zaručeně přijde, jakmile se mu bude chtít?