K vytváření rozpočtu můžeme přistupovat dvěma způsoby. Buď vezeme peníze, které máme k dispozici (např. měsíční výplatu) a spočítáme kolik na co dáme. Vezmeme nájem, telefony, elektřinu, plyn, internet atd. a něco nám zbyde na běžnou denní útratu, oblečení atd. Nebo na to můžeme jít obráceně a spočítat si kolik peněz měsíčně potřebujeme: na nájem, složenky, jídlo, drogerii, kadeřníka atd. a finálně budeme mít částku, kterou měsíčně potřebujeme, abychom vše zaplatili.
 
První způsob je běžnější v případě, že máme fixní výplatu a žádné jiné zdroje příjmů, druhý způsob je obvyklejší v podnikání, když počítáme, kolik musí firma vydělat, aby zůstala životaschopnou.
 
Je pravda, že druhý způsob je dynamičtější, tvořivější, zahrnuje v sobě motivaci ke změnám nejen životního stylu ale také myšlení. V prvním případě se přizpůsobujeme dané situaci, ve druhém jsme nuceni uvažovat o tom, jak situaci posunout tam, kam ji posunout potřebujeme či chceme.
 
Někdy není možné změnu způsobit okamžitě. Ale můžeme tím směrem alespoň začít uvažovat.
 
Když už se rozhodneme pro rozpočet, který nás bude motivovat k vyšším cílům, neměli bychom zapomenout do něj zahrnout kromě očividných výdajů, jakými jsou nájem, telefony apod., také takové věci jako:
 
·         Rezervy
·         Peníze na opravy (co když odejde pračka, lednice, bude třeba opravit auto)
·         Dovolenou
·         Dárky
·         Peníze na koníčky
·         Spoření na větší investice (nejen na bydlení, ale třeba i foto výbavu, auto, novou sedačku…)
·         Vzdělání
·         Sportovní vyžití
·         …
 
Až vše sečteme budeme vědět přesně kolik peněz každý měsíc nebo rok potřebujeme, abychom žili spokojeně a bez problémů a měli rezervy. Když zjistíme, že naše současné příjmy zdaleka nedosahují příjmů ideálních odpovídajících zpracovanému rozpočtu, můžeme hledat cesty, jak se k takovým příjmům dopracovat a než jich dosáhneme můžeme do jednotlivých „obálek“ dávat jen tolik, kolik si v dané době můžeme dovolit.