Nemuseli jsme při snění ani reálně spát, naše dětská mysl byla plná nejrůznějších nápadů kombinací a asociací, které pak postupně s naším růstem mizely z našich myslí. Je tomu bohužel tak, výchova, škola a vliv okolní společnosti tak, jak je dnes nastavena likviduje úžasnou vlastnost: lidskou představivost.

Fantazie je přitom nesmírně důležitá vlastnost. Díky právě ní vznikly nejzajímavější věci našeho světa vůbec. Letadla, ponorky, lodě a mnohé další by nebylo vytvořeno, nebýt myšlenky, či představy, která z počátku musela být absurdní a pro okolní lidi, ba i pro autora samotného úplně nerealizovatelná.

Naše děti omezujeme tím, že jim bereme jejich hry a nutíme je, aby se z nich stali “normální” členi naší společnosti. Neuzavíráme jim tak ale desítky, stovky, miliony cest? Každý jedinec od mala dokáže logicky s postupem času uvažovat. Bohužel školství v dnešní době potřebuje toto myšlení standardizovat, aby bylo hodnotitelné a porovnatelné, likviduje tím však nechtěně velmi důležitou věc a možnost osobního rozvoje a neotřelých ideí.

Fantazii je možno pochopitelně rozvíjet a vracet se k ní. Lze toho docílit jak pasivně, tak aktivně. Pasivně například čtením či posloucháním příběhů, prohlížení abstraktních děl. Aktivně pak psaním, kreslením, malováním, hraním divadla, především pak improvizací a ještě mnohými dalšími způsoby.

Improvizace samotná je pak velice zajímavé a účinné cvičení. Může totiž mít několik podob. Improvizace může probíhat verbálně i naopak beze slov, s použitím různých předmětů, nebo bez, člověk se o ni může pokoušet sám, či ve skupině.

Pokud se tedy chcete vrátit do doby, kdy jste zavřeli oči a dostali se do neuvěřitelného prostoru imaginace, stačí sám sobě připustit že je to možné a trénovat. Poslouchat po cestách mluvené slovo, číst a hledat asociace a spojení reálných věcí, jelikož právě díky tomu může v našem mozku vznikat nereálné, úžasné a fantastické.