Během oxidace dochází k tomu procesu, kdy bakterie rodu Acetobacter přeměňují pomocí etanol na kyselinu octovou. Ocet nám v kuchyních slouží stejně tak dobře ke konzervaci nejrůznější zeleniny, ale i hub a jiných potravin.
Ocet je také hojně využíván jako okyselující prostředek v hojném počtu pokrmů, v nejrůznějších částech světa. Ocet byl známý, a takto již velice oblíbený a používaný již v antice. Pro své chuťové, konzervační, deodorační a čisticí vlastnosti bývá nazýván pokladem domácnosti
Výroba a druhy octa
Nejznámější, běžně používaný ocet je
· ocet vinný.
Je vyráběný z červeného nebo bílého vína. Kvalitnější vinné octy se nechávají zrát v dřevěných sudech. Někdy trvá zrání octa až dva roky.
· Jablečný ocet[
Jablečný ocet se vyrábí z jablečného moštu a je barvy žlutohnědé.
· Balzámový ocet
Tento zvláštní druh octa se Tradičně vyrábí v italské Modeně. Jeho výroba se provádí přímo z vylisovaných hroznů odrůdy trebbiano. Kvalitní balzámový ocet zraje až dvanáct let v dřevěných sudech. Jeho cena dosahuje výše ceny těch nejkvalitnějších vín.
· Rýžový ocet
Rýžový ocet pochází z východní a jihovýchodní Asie. Jsou rozlišovány octy světlé, červené a tmavé. Světlý rýžový ocet je oblíbený v Japonsku, kde se používá na sushi a do zálivek k salátům. Tmavý rýžový ocet je pro změnu oblíbeným Číně.
· Sladový ocet
Tento ocet se vyrábí sladováním ječmene. Mívá světle hnědou barvu a je oblíbený nejvíce ve Velké Británii. Kvasný ocet se osvědčil také jako dezinfekční prostředek a lék proti plísňovým onemocněním nohou.
Kvasné octy a vinné octy se také mohou ochucovat rozličnými příchutěmi. Přidávají se do nich nejrůznější bylinky nebo koření a nechávají se důkladně odležet, aby ocet chytil silné žádané aroma. Tím docílíme, necháme-li stát lahev octa až tři týdny na slunci. Potom jej slijeme a ponecháme v chladu a temnu.